A sample text widget

Etiam pulvinar consectetur dolor sed malesuada. Ut convallis euismod dolor nec pretium. Nunc ut tristique massa.

Nam sodales mi vitae dolor ullamcorper et vulputate enim accumsan. Morbi orci magna, tincidunt vitae molestie nec, molestie at mi. Nulla nulla lorem, suscipit in posuere in, interdum non magna.

sv. Mikuláše v Kašperských Horách

Raně gotický kostel z počátku 14. století je nejstarší stavbou v Kašperských Horách. V interiéru kostela jsou k vidění krásné nízké arkády a barevné fresky, některé datované okolo roku 1330. Stavba nebyla v průběhu let přestavována do jiných stylů a dochovala si díky tomu raněgotickou podobu až dodnes. S kostelem sv. Mikuláše sousedí hřbitovní kaple sv. Anny, která je dnes barokně přestavená. Ve hřbitovním areálu se konají prohlídky, jejíž součástí je návštěva interiéru kostela, přilehlé kaple sv. Anny a historické části hřbitova.

GPS souřadnice: 49°8’54.243″N, 13°32’7.948″E

Husův sbor Církve československé husitské v Ostravě – Zábřehu

Tato sakrální památka byla postavena roku 1932.
Základní kámen byl položen 4. 9. 1932.
Slavnostní otevření dne 3. 6. 1933.

Husův sbor v Ostravě – Zábřehu nese prvky moderní architektury 20. století – monumentální schodiště a věž se třemi zvony a hodinami. Byl postaven ve funkcionalistickém slohu, který lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“.

Tehdejší zakladatelé si přáli, aby byla stavba nejen moderní, ale aby vyjadřovala i ducha církve. Podařilo se to Ing. arch. Josefu Kittrichovi z Prahy.

Liturgická souprava byla svěřena umělci Ing. arch. Rabensteinovi.

Absidě se stolem Páně (oltářem) a liturgickou soupravou podle jeho návrhu vévodí Kristus na kříži v životní velikosti. Ukřižovaného Krista zhotovil místní řezbář Fr. Koupan podle Myslbekova vzoru. Hodnota díla spočívá také v tom, že ji řezbář věnoval své církvi.

Na bočních stěnách chrámu se nacházejí fresky M. J. Husa a J. A. Komenského od Prof. Obšila. Jedná se o konturované kresby.

V interiéru Husova sboru v Ostravě – Zábřehu je umístěna památní deska, kterou věnovala náboženské obci Čs. obec legionářská – jednota v Zábřehu n. Odrou. Je zde uložena prsť z bojišť našich legií od Zborova, Terronu, Dos´alta a Dobrudže.

Pozn.

Církev čs. husitská se hlásí k tradici starokřesťanské, cyrilometodějské a reformační. Je církví liturgickou, presbyterní s episkopálními prvky. Slouží sedmi svátostmi. Církev zachovává svobodu svědomí, aktuálně tlumočí křesťanskou zvěst a považuje se za moderní církev otevřenou světu, která usiluje naplnit snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým.

sv. Vojtěcha ve Lštění

Barokní Martinelliho kostel z 18. století. Sakristie je původní. Starý gotický presbytář je z předchozího kostela.

GPS souřadnice: 49°4’8.839″N, 13°52’48.467″E

sv. Jakuba, apoštola staršího v Jaroměři

Kostel sv. Jakuba je na Jakubském Předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného divadla v Čechách.

GPS souřadnice: 50°21’25.136″N, 15°55’38.129″E

Sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

Dřevěný kostel asi z konce 17. století, vyzdobený ikonami. Přenesený v roce 1931 z Podkarpatské Rusi. V současnosti si lze pořídit přesný model kostela v měřítku 1:60 na webu www.papmodely.wz.cz.

GPS souřadnice: 49°32’7.199″N, 18°18’10.069″E

Sv. Anny v Karlových Varech

Kostel svaté Anny v Sedleci u Karlových Varů byl postaven v letech 1738 – 1745 stavitelem Johannem Schmiedem z Utviny podle zjednodušeného přepracovaného návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jedná se o rozměrný poutní chrám zasvěcený svaté Anně. Půdorys kostela je obdélníkový, jednolodní s bohatou štukaturou. Kostel sv. Anny v Sedleci je poprvé připomínán v roce 973, kdy bylo zřízeno pražské biskupství. Zachovala se zakládací listina v opise od císaře Jindřicha IV. z roku 1286, která se zmiňuje o župě sedlecké. Už tehdy se Sedlec uvádí jako děkanství s kostelem z roku 900. Původní kostel se nezachoval.

Kolem roku 1290 byl postaven kostel druhý, zděný a z něj je pozůstatek lomené klenby v sakristii. Na místě, kde kdysi stával gotický kostel, byl postaven kostel třetí, barokní, v letech 1738 – 1745 stavitelem Johannem Schmiedem z Útviny za 1500 fl. a byl vysvěcen Sv. Anně. Udivují velké rozměry kostela, když je známo, že v roce 1750 žilo v Sedleci pouze 250 lidí. Účelem stavitele bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, který by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlece přicházela.

GPS souřadnice: 50°14’44.405″N 12°51’37.522″E

Nejsvětější Trojice ve Svobodných Heřmanicích

Kolem roku 1560 nechal ve Svobodných Heřmanicích hrabě z Vrbna vystavět pozdněgotický kostel Nejsvětější Trojice. Byl dřevěný, se západní hranolovou věží v ose, pouze presbytář byl zděný, sklenutý žebrovou klenbou. Tento kostel byl v roce 1785 stržen, neboť byl již ve velmi chatrném stavu a hrozilo jeho zřícení.

Na jeho místě byl roku 1786 postaven nový kostel, v jehož základech na jihovýchodní straně je zazděn fragment tufitového klínového žebra a další zlomky z původní stavby. Jedná se o klasicistní jednolodní budovu obrácenou oltářem k západu s užším obdélným presbytářem, obdélníkovou sakristií a hranolovou věží v ose východního průčelí.

GPS souřadnice: 49°56’39.134″N 17°40’25.245″E

Sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Barokní poutní chrám postavený v l. 1734-38 dle plánů K.I. Diezenhoffera na místě, kde dle legendy stával rodný dům českého zemského patrona, mučedníka sv. Jana Nepomuckého.

GPS souřadnice: 49°29’7.407″N, 13°34’51.136″E

Sv. Jakuba v Nepomuku

Původně románský kostel, přestavěný ve 13. stol. do podoby gotické trojlodní baziliky. Věž z konce 18. století. Obnoven 1857-60.

GPS souřadnice: 49°29’1.472″N, 13°34’36.368″E

Sv. Martina v Petrovicích u Karviné

kostel sv Martina 1Barokní kostel sv. Martina z r. 1789.

GPS souřadnice: 49°54’10.528″N, 18°32’26.171″E