sv. Mikuláše v Kašperských Horách

Raně gotický kostel z počátku 14. století je nejstarší stavbou v Kašperských Horách. V interiéru kostela jsou k vidění krásné nízké arkády a barevné fresky, některé datované okolo roku 1330. Stavba nebyla v průběhu let přestavována do jiných stylů a dochovala si díky tomu raněgotickou podobu až dodnes. S kostelem sv. Mikuláše sousedí hřbitovní kaple sv. Anny, která je dnes barokně přestavená. Ve hřbitovním areálu se konají prohlídky, jejíž součástí je návštěva interiéru kostela, přilehlé kaple sv. Anny a historické části hřbitova.

GPS souřadnice: 49°8’54.243″N, 13°32’7.948″E

Husův sbor Církve československé husitské v Ostravě – Zábřehu

Tato sakrální památka byla postavena roku 1932.
Základní kámen byl položen 4. 9. 1932.
Slavnostní otevření dne 3. 6. 1933.

Husův sbor v Ostravě – Zábřehu nese prvky moderní architektury 20. století – monumentální schodiště a věž se třemi zvony a hodinami. Byl postaven ve funkcionalistickém slohu, který lze shrnout jednou větou takto: “Forma následuje funkci”.

Tehdejší zakladatelé si přáli, aby byla stavba nejen moderní, ale aby vyjadřovala i ducha církve. Podařilo se to Ing. arch. Josefu Kittrichovi z Prahy.

Liturgická souprava byla svěřena umělci Ing. arch. Rabensteinovi.

Absidě se stolem Páně (oltářem) a liturgickou soupravou podle jeho návrhu vévodí Kristus na kříži v životní velikosti. Ukřižovaného Krista zhotovil místní řezbář Fr. Koupan podle Myslbekova vzoru. Hodnota díla spočívá také v tom, že ji řezbář věnoval své církvi.

Na bočních stěnách chrámu se nacházejí fresky M. J. Husa a J. A. Komenského od Prof. Obšila. Jedná se o konturované kresby.

V interiéru Husova sboru v Ostravě – Zábřehu je umístěna památní deska, kterou věnovala náboženské obci Čs. obec legionářská – jednota v Zábřehu n. Odrou. Je zde uložena prsť z bojišť našich legií od Zborova, Terronu, Dos´alta a Dobrudže.

Pozn.

Církev čs. husitská se hlásí k tradici starokřesťanské, cyrilometodějské a reformační. Je církví liturgickou, presbyterní s episkopálními prvky. Slouží sedmi svátostmi. Církev zachovává svobodu svědomí, aktuálně tlumočí křesťanskou zvěst a považuje se za moderní církev otevřenou světu, která usiluje naplnit snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým.

sv. Vojtěcha ve Lštění

Barokní Martinelliho kostel z 18. století. Sakristie je původní. Starý gotický presbytář je z předchozího kostela.

GPS souřadnice: 49°4’8.839″N, 13°52’48.467″E

sv. Jakuba, apoštola staršího v Jaroměři

Kostel sv. Jakuba je na Jakubském Předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného divadla v Čechách.

GPS souřadnice: 50°21’25.136″N, 15°55’38.129″E

Sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

Dřevěný kostel asi z konce 17. století, vyzdobený ikonami. Přenesený v roce 1931 z Podkarpatské Rusi. V současnosti si lze pořídit přesný model kostela v měřítku 1:60 na webu www.papmodely.wz.cz.

GPS souřadnice: 49°32’7.199″N, 18°18’10.069″E

Sv. Anny v Karlových Varech

Kostel svaté Anny v Sedleci u Karlových Varů byl postaven v letech 1738 – 1745 stavitelem Johannem Schmiedem z Utviny podle zjednodušeného přepracovaného návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jedná se o rozměrný poutní chrám zasvěcený svaté Anně. Půdorys kostela je obdélníkový, jednolodní s bohatou štukaturou. Kostel sv. Anny v Sedleci je poprvé připomínán v roce 973, kdy bylo zřízeno pražské biskupství. Zachovala se zakládací listina v opise od císaře Jindřicha IV. z roku 1286, která se zmiňuje o župě sedlecké. Už tehdy se Sedlec uvádí jako děkanství s kostelem z roku 900. Původní kostel se nezachoval.

Kolem roku 1290 byl postaven kostel druhý, zděný a z něj je pozůstatek lomené klenby v sakristii. Na místě, kde kdysi stával gotický kostel, byl postaven kostel třetí, barokní, v letech 1738 – 1745 stavitelem Johannem Schmiedem z Útviny za 1500 fl. a byl vysvěcen Sv. Anně. Udivují velké rozměry kostela, když je známo, že v roce 1750 žilo v Sedleci pouze 250 lidí. Účelem stavitele bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, který by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlece přicházela.

GPS souřadnice: 50°14’44.405″N 12°51’37.522″E

Nejsvětější Trojice ve Svobodných Heřmanicích

Kolem roku 1560 nechal ve Svobodných Heřmanicích hrabě z Vrbna vystavět pozdněgotický kostel Nejsvětější Trojice. Byl dřevěný, se západní hranolovou věží v ose, pouze presbytář byl zděný, sklenutý žebrovou klenbou. Tento kostel byl v roce 1785 stržen, neboť byl již ve velmi chatrném stavu a hrozilo jeho zřícení.

Na jeho místě byl roku 1786 postaven nový kostel, v jehož základech na jihovýchodní straně je zazděn fragment tufitového klínového žebra a další zlomky z původní stavby. Jedná se o klasicistní jednolodní budovu obrácenou oltářem k západu s užším obdélným presbytářem, obdélníkovou sakristií a hranolovou věží v ose východního průčelí.

GPS souřadnice: 49°56’39.134″N 17°40’25.245″E

Sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Barokní poutní chrám postavený v l. 1734-38 dle plánů K.I. Diezenhoffera na místě, kde dle legendy stával rodný dům českého zemského patrona, mučedníka sv. Jana Nepomuckého.

GPS souřadnice: 49°29’7.407″N, 13°34’51.136″E

Sv. Jakuba v Nepomuku

Původně románský kostel, přestavěný ve 13. stol. do podoby gotické trojlodní baziliky. Věž z konce 18. století. Obnoven 1857-60.

GPS souřadnice: 49°29’1.472″N, 13°34’36.368″E

Sv. Martina v Petrovicích u Karviné

Sv. Martina v Petrovicích u Karviné

kostel sv Martina 1Barokní kostel sv. Martina z r. 1789.

GPS souřadnice: 49°54’10.528″N, 18°32’26.171″E